|
|
Jihlavské historické domy
Vymazalová, Tereza ; Kafková, Tereza (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou „jihlavských historických domů“ (dále JHD), které jsou dnes převážně využívány jako nevyhovující trvalé bydlení. Většina bytů má charakter garsonky s minimálním nebo sdíleným hygienickým zázemím. Tento stav vznikl díky dispozičním změnám v 18. a 19. století, kdy se velká část domů proměnila z prostorných renesančních a barokních paláců na intenzivně využívané činžovní domy. Vzhledem k tomu, že situace přetrvává dodnes, je v rámci vývoje města potřeba myslet na změnu funkčního využití takových domů. V rámci diplomové práce se řeší lokalita jihovýchodního cípu jihlavského Masarykova náměstí, která má ambici se v blízké budoucnosti proměnit na kulturní HUB města Jihlavy, a zahrnuje i sedm JHD v majetku města Jihlavy. Jelikož byla více než polovina těchto domů na fakultě již řešena, mají tak tyto domy zpracovanou studii změny funkčního využití. K ucelenému přehledu změn v lokalitě však zbývá zpracovat studii posledních dvou JHD, které spolu navzájem sousedí. Cílem práce je funkční zasazení těchto domů do kontextu místa, s ohledem na již vzniklé studie a plánované změny v území – rekonstrukce Masarykova náměstí a probíhající rekonstrukce domu Masarykovo náměstí 21, který se stane centrem kultury, vzdělání a turismu. V práci řešené domy Masarykovo náměstí 22 a 23 jsou nyní sevřeny tímto v budoucnu kulturně-společenským domem a stávající Oblastní galerií Vysočiny – tato poloha významně ovlivňuje jejich využití do budoucna. Dům Mn 23, který je charakteristický svou velkorysou vnitřní dvoranou s pavlačí, přímo sousedí s Oblastní galerií Vysočiny, která se dnes potýká s chybějícím reprezentativním vstupním zázemím pro návštěvníky a nedostatečnými prostory pro stálou expozici. Po funkční stránce je řešený dům Mn 23 vhodný pro kulturní účely, a tak se do něj rozšiřuje stávající Oblastí galerie Vysočiny a přesouvá se i její hlavní vstup. Domu Mn 22 je hlavně díky dobrému dispozičnímu uspořádání ponechána funkce trvalého bydlení, která se ale posouvá do standardnější roviny pro potřeby města Jihlavy. Zmíněná čtveřice domů ovlivňuje navazující přístupný vnitroblok, který se mění na nový atraktivní veřejný prostor. Výsledkem práce je nejen urbanistická a architektonická studie dvou řešených domů a přilehlého vnitrobloku, ale i zhodnocení celkové funkční změny lokality do budoucna, zahrnující i ostatní JHD. Primárně je z řešené lokality odstraněna monofunkce, která se nyní zakládá na nevyhovujícím bydlení a jsou navrženy funkce nové, které rozvojově podporují jižní cíp Masarykova náměstí, ale zároveň respektují stavební podstatu domu, ze které by měla vždy primárně vycházet na míru navržená funkce. Práce se stává přehledem budoucího funkčního vývoje této lokality a ukazuje možnosti, jakým způsobem může město Jihlava s historickými domy v území pracovat a významně tak ovlivnit život ve městě.
|
|
|
Jihlavské historické domy
Vymazalová, Tereza ; Kafková, Tereza (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou „jihlavských historických domů“ (dále JHD), které jsou dnes převážně využívány jako nevyhovující trvalé bydlení. Většina bytů má charakter garsonky s minimálním nebo sdíleným hygienickým zázemím. Tento stav vznikl díky dispozičním změnám v 18. a 19. století, kdy se velká část domů proměnila z prostorných renesančních a barokních paláců na intenzivně využívané činžovní domy. Vzhledem k tomu, že situace přetrvává dodnes, je v rámci vývoje města potřeba myslet na změnu funkčního využití takových domů. V rámci diplomové práce se řeší lokalita jihovýchodního cípu jihlavského Masarykova náměstí, která má ambici se v blízké budoucnosti proměnit na kulturní HUB města Jihlavy, a zahrnuje i sedm JHD v majetku města Jihlavy. Jelikož byla více než polovina těchto domů na fakultě již řešena, mají tak tyto domy zpracovanou studii změny funkčního využití. K ucelenému přehledu změn v lokalitě však zbývá zpracovat studii posledních dvou JHD, které spolu navzájem sousedí. Cílem práce je funkční zasazení těchto domů do kontextu místa, s ohledem na již vzniklé studie a plánované změny v území – rekonstrukce Masarykova náměstí a probíhající rekonstrukce domu Masarykovo náměstí 21, který se stane centrem kultury, vzdělání a turismu. V práci řešené domy Masarykovo náměstí 22 a 23 jsou nyní sevřeny tímto v budoucnu kulturně-společenským domem a stávající Oblastní galerií Vysočiny – tato poloha významně ovlivňuje jejich využití do budoucna. Dům Mn 23, který je charakteristický svou velkorysou vnitřní dvoranou s pavlačí, přímo sousedí s Oblastní galerií Vysočiny, která se dnes potýká s chybějícím reprezentativním vstupním zázemím pro návštěvníky a nedostatečnými prostory pro stálou expozici. Po funkční stránce je řešený dům Mn 23 vhodný pro kulturní účely, a tak se do něj rozšiřuje stávající Oblastí galerie Vysočiny a přesouvá se i její hlavní vstup. Domu Mn 22 je hlavně díky dobrému dispozičnímu uspořádání ponechána funkce trvalého bydlení, která se ale posouvá do standardnější roviny pro potřeby města Jihlavy. Zmíněná čtveřice domů ovlivňuje navazující přístupný vnitroblok, který se mění na nový atraktivní veřejný prostor. Výsledkem práce je nejen urbanistická a architektonická studie dvou řešených domů a přilehlého vnitrobloku, ale i zhodnocení celkové funkční změny lokality do budoucna, zahrnující i ostatní JHD. Primárně je z řešené lokality odstraněna monofunkce, která se nyní zakládá na nevyhovujícím bydlení a jsou navrženy funkce nové, které rozvojově podporují jižní cíp Masarykova náměstí, ale zároveň respektují stavební podstatu domu, ze které by měla vždy primárně vycházet na míru navržená funkce. Práce se stává přehledem budoucího funkčního vývoje této lokality a ukazuje možnosti, jakým způsobem může město Jihlava s historickými domy v území pracovat a významně tak ovlivnit život ve městě.
|
|
|
Marketingová komunikace v soudobé praxi tuzemských muzeí umění.
Drozdová, Alexandra ; Janištinová, Anna (vedoucí práce) ; Černá, Jitka (oponent)
Cílem diplomové práce je celistvě popsat problematiku marketingové komunikace tuzemských muzeí umění na základě analýzy vybraných krajských galerií. V teoretické části téma zasazuje do historických a metodologických rámců. Stručně načrtává vývoj moderních galerií ve světě i v tuzemsku se zvláštním důrazem na vznik sítě regionálních galerií ve 2. půli 20. století. Identifikuje základní prvky marketingového mixu pro muzea umění, dále ilustruje možnosti užití elementů integrované marketingové komunikace v galerijním prostředí, v jeho kontextu se věnuje také pojmům branding a fundraising. Ve výzkumné části textu je zahrnuto 10 regionálních galerií, jež jsou představeny s akcentem na rozbor jimi používaných prostředků marketingové komunikace. Data byla získána na základě dotazníkového šetření mezi zástupci galerií. Práce se věnuje také vizuálnímu stylu jednotlivých galerií a analýze mediálního monitoringu pro každou z nich. Lze říci, že marketingová komunikace je v praxi tuzemských galerií ukotvena, jejímu většímu rozvoji brání zejména nedostatek financí.
|
host ::
RSS.